Na hasičskym cvičišti v Brodě nás vítá osamocenej Máca ze Satoru, kterej tuhle akci spáchal. Má bobky z počasí. Hlásili déšť a zimu. Chytrý pánové se zase sekli, je teplo a puchejř občas taky vyleze.

 Zaplňujeme obrovský podium aparátem a děláme si soukromou zvukovku. Kubrt spravuje odposlechovej zesik a je strašně nervózní. Muzikanti vyrážej na jarmark a technici čekaj na Šinka z Hallodrnu, kterej má přivézt další P.A. na posílení. I ten nakonec doráží. Kabeláž k mixu pro jistotu zakopáváme do země. A jak se ukáže, bylo to chytrý.

Areál se pomalu zaplňuje lidma. V pět hodin odpoledne to vypuká. Spíkři z Rádio Černá hora uvádějí první kapelu fesťáku : Kokonínskou depresi. Za mix nastupuje jejich vlastní zvukař a trochu převorává zvuk. To jistě ocenila druhá kapela Tumour Infection, při který museli naši zvukaři všechno vrátit zpátky. 

Spíkři ohlašujou TVH. Má to docela ohlas. Horší je to se hraním. První "Zlatý český ručičky" jakž takž dupou, ale už při AIDS Venca vypadává z rytmu a tluče absolutní hovadiny. Je na plech. S bídou se odehrává "Zimmer frei" a až první ploužák kapelu srovnává. Lidi začínají tančit, zlatý zakopaný kabely. Finálový "Moje milá" a "Miláčku vrať se", byly dobrým tahem. Roel s Alešem perlej v sólech a lidi to i docela žerou. 

Končíme, Paša ještě poskytuje interview a nastupuje další v pořadí Kotrband, kteří se po výměně bubeníka rázem změní na The Dirty Waite Suckers. Po tradičním výslechu u mikrofonu odcházejí a nastupujou těžkotonážní nářezy Euthanasie a Applecry. Píše se to jednoduše, ale naši zvukaři lítají přestavovat mikrofony a aparáty, zvučí a nahrávají až se z nich kouří. Osvětlovači, pokud zrovna netrpí delším mikrospánkem, vytvářejí na podiu svoje neopakovatelné kreace světla. Zakončujou Sator, kapela, která to tady vlastně spáchala. Máca si ještě hází dlouhý sólo na bicí a padla. Měli tu sice ještě hrát Angel Rose, ale odjeli dřív, takže konec je definitivní.

Pouštíme z beden muziku a jde se skládat. Dostat autobus zpátky k podiu není jednoduchý. Cestou se musej odklízet padlí návštěvníci, ale je to bez větších problémů.

Když je vypnutej i poslední reprák s muzikou, je po areálu slyšet lidovky, který vyřvává náš Zbynďa nad už bůhvíkolikátou lahví vínka. Loučíme se a odjíždíme.

 Paša s Danem přesvědčují Kokana, aby je zavezl do města do vinárny. Před vinárnou se z autobusu vyhrne veškerý osazenstvo. Vevnitř je ale nabušený. Nakupujem zásoby sudového vínka a cigaret a jedem radši pryč.

 Cesta je velice dlouhá. Nejdřív odvážíme nějakou holku do Bozkova a pak Zbyňka do Stanovýho. Roel zmatenej z tak dlouhý cesty žádá, ať mu řeknem až budem na belgickejch hranicích. Při zastávce ve Stanovým začne nadšeně řvát a se Zbyňkem se jde podívat, jak to u něj vypadá. Počkáme na něho a odvážíme Aleše do Vysokýho a Kubrta na Hradsko. 

No akce to byla dobrá, ale náš výkon nic moc. Přišlo přes 500 lidí. A příští rok znova.